Velice těžko se mi píše tento komentář. Těžce se totiž komentuje z mého pohledu největší selhání Mutěnického zastupitelstva, kterého jsem byl až do tohoto dne svědkem.

Velice těžko se mi píše tento komentář. Těžce se totiž komentuje z mého pohledu největší selhání Mutěnického zastupitelstva, kterého jsem byl až do tohoto dne svědkem.
Krom konstatování, že na základě nevyvratitelných faktů a důkazů došlo k další ekologické havárii v Mutěnicích, dochází také k dlouhodobé kontaminaci Mutěnského katastru tím, že odpadní voda ze záchytných jímek obsahujících vysoké koncentrace ropných látek a těžkých kovů (rozbor), které mají poločas rozpadu až 800 let, je běžně mísena na Bioplynové stanici Mutěnice s materiálem, který je zase používán ke hnojení polí.
Místo věcné diskuse k problému dekontaminačních ploch Rokytí a Genže o kterou se celou dobu snažil předseda spolku Čisté Mutěnice Josef Vagunda-Drgáč se debata zvrhla v dokonalý cirkus, kde někteří zastupitelé řešili, jestli by se také mohlo zakázat vinařům stříkat vinohrad, že někdo vypustil z rybníka 20 cm vody a mohl tak otrávit ryby Kyjovce (toto bylo nad míru komické, zvlášť když uvážíme, že i v samotném rybníce žily ryby a že těch pár kubíků vody přes vyprahlé pole ani do Kyjovky nedoteklo), nebo co by to bylo za katastrofu kdyby vyhořela prodejna barvy-laky. Nechápali jsme souvislost s projednávaným problémem. Celá tato fraška měla jediný účel a to odvést pozornost lidí od právě probíhající ekologické havárie na dekontaminační ploše Genže.
V Rokytí je v současnosti 7 stojících “mrtvých” suchých stromů, 1 stojící strom, který umírá a 5 pařezů. Všechny kmeny nebo pařezy mají po obvodu mnohem více jak 80 cm. Ještě z roku 2006 je na serveru mapy.cz na leteckých snímcích vidět hustě zelené stromy. Od roku 2011 se na snímcích mapy.cz stav stromů zhoršuje.
Ale abych jen nekritizoval, několik zastupitelů očividně naše podklady přečetlo. Díky nim jmenovitě zejména p. Martinu Králíkovi, Ing. Petru Mokrušovi, Ing. Janu Froňkovi se podařilo prosadit, že obec musí zažádat Krajský úřad o zpracování EIA – studie o vlivu na životní prostředí v případě, že to bude možné. Což firmě ENVISERVIS s.r.o. určitě zkomplikuje možnost obohacovat náš katastr dalším svinstvem. Ing. Petr Mokruša se v souladu se zdravým rozumem zastal myšlenky (v čase 1:34.37), že by obec měla podniknout kroky ke zrušení povolení na obě skládky (škoda jen, že už v podzimních volbách do zastupitelstva nekandiduje).
Rádi bychom občany upozornili na krátký projev pana Martina Králíka (v čase 1:28:19), který se vyjádřil ve smyslu, že firma ENVISERVIS s.r.o nám celé ty roky tvrdila, že je vše v naprostém pořádku a že i kontrolní orgány postupují velice liknavě vzhledem k tomu, co se na skládkách celou dobu reálně děje a že někdo má jistě máslo na hlavě.
po víc jak půl roce dne 18.8. 2014
“Ale je možné, že se pletu a budu opravdu nesmírně rád, když tyto moje obavy budou konkrétními činy (nikoliv slovy a sliby) zažehnány…”
Tak toto je poslední věta z mé předešlé reportáže o Rokytí. Půl roku je myslím si dostatečně dlouhá doba za, kterou se událo několik věcí, vynořilo mnoho dalších skutečností a informací k tomu, aby mohl vzniknout další článek k tomuto tématu. Jak čas ukázal, většina informací z předešlého článku byla pravdivá a některé v té době „spekulace“ se ukázaly býti přesnými fakty. Proto budu moci v celku bez problémů navázat v dnešním pokračování. Za půl roku zdánlivého klidu se ve skutečnosti událo víc než dost. Ne jenom já, ale i další lidé měli pocit, že celou věc provází několik nejasností a zvláštních okolností podtržených poměrně vlažným přístupem kompetentních, kdy jsme byli ze všech stran ujišťováni o tom, že se vlastně nic neděje, že sem firma vozí jen “ekologický odpad”, že z biodegradační plochy uniká pouze jenom jakási „minerálka“ a že je vše kolem podnikání firmy ENVISERVIS v Mutěnicích je vlastně naprosto v pořádku a že se jedná pouze o “ekologickou pseudokatastrofu” a nafouklou bublinu. Rozhodli jsme se tedy po vlastní linii a na vlastní náklady opatřit další informace a celou věc i názory nás samotných podrobit důkladnému kritickému rozboru, abychom buď potvrdili nebo vyvrátili naše domněnky, předpoklady nebo i paranoiu.
Odpad určený k biodegradaci se přiváží na utěsněnou plochu, do nádoby, či haly. Proběhne rozbor dopadu za účelem zjištění chemického složení, konzistence, přítomnosti žádaných mikroorganismů. Po té dojde k úpravě konzistence, vlhkosti a chemického složení (zejména dodání živin, organické hmoty, popř kyslíku) tak, aby prostředí co nejlépe vyhovovalo přesně definovaným mikroorganismům, které biologický rozklad provádějí. Popř. tyto při zjištění jejich nedostatku do odpadu uměle přidat. V případě otevřené dekontaminační plochy by mělo probíhat pravidelné vlhčení materiálu, aby nemohly být kontaminanty roznášeny do okolí větrem a aby se materiál na slunci nepřehříval a nedocházelo k odpařování těkavých látek.
Dne 8.1. 2014 odvysílala TV Nova reportáž o ekologické katastrofě v Mutěnicích. Reportáž působila popravdě nebojím se to říct „komickým“ dojmem a byla jednoznačně motivována honbou za senzací a téměř vůbec objektivně neinformovala o skutečné situaci na místě a už vůbec se nesnažila ani v náznaku řešit podstatné skutečnosti. I když nezpochybňuji její význam v rozpoutání veřejné diskuse.