Co je to biodegradace? | Čisté Mutěnice

Co je to biodegradace (bioremediace), jak funguje a jak by mělo zařízení na biodegradaci vypadat?

Odpad určený k biodegradaci se přiváží na utěsněnou plochu, do nádoby, či haly. Proběhne rozbor dopadu za účelem zjištění chemického složení, konzistence, přítomnosti žádaných mikroorganismů. Po té dojde k úpravě konzistence, vlhkosti a chemického složení (zejména dodání živin, organické hmoty, popř kyslíku) tak, aby prostředí co nejlépe vyhovovalo přesně definovaným mikroorganismům, které biologický rozklad provádějí. Popř. tyto při zjištění jejich nedostatku do odpadu uměle přidat. V případě otevřené dekontaminační plochy by mělo probíhat pravidelné vlhčení materiálu, aby nemohly být kontaminanty roznášeny do okolí větrem a aby se materiál na slunci nepřehříval a nedocházelo k odpařování těkavých látek.

O tomto podrobněji pojednává článek na serveru Inovace.cz: Co zamoříme, to vyčistíme – bioremediace – pro ilustraci je doplněn i fotografiemi.

Důležitou podmínkou úspěšné dekontaminace je nutnost zamezení úniku jakýchkoli látek mimo skládku a aby rozklad pomocí mikroorganismů probíhal tzv. řízeně v kontrolovaném prostředí! Biodegradační plocha včetně použité technologie musí umožňovat tyto základní podmínky udržet. To se bohužel prokazatelně v případě provozu na Rokytí ani v Genžích neděje – úniku čehokoliv do okolí nic nebrání viz vyjádření Inspekce životního prostředí a naše fotodokumentace.

Rokytí – únik nebezpečných látek

Genže – únik nebezpečných látek

V případě provozů firmy ENVISERVIS by se mělo jednat o tzv. technologii EX-SITU, která se provádí buď záhonovým způsobem, kompostováním a nebo bioremediací v kalu. I laikovy je po prostudování tohoto článku a návštěvě provozů firmy ENVISERVIS jasné a nabude vážných pochybností, že zde neprobíhá jakákoli dekontaminace. Toto podezření konstatovala ve své zprávě Inspekce životního prostředí když uvedla , že min. v jednom případě chybí záznamy o aplikaci mikroorganismů nutných v biodegradačním procesu.

Ing. Roman Jílek, starosta Boršic, tento způsob podnikání trefně označil slovním spojením „biodegradace žuchnutím“. A dále pokračoval: „Firma sem bez jakékoli evidence a rozborů sveze svinstvo z celé republiky. Jedná se o kaly z čistíren odpadních vod a to i průmyslových, galvanizační kaly obsahující těžké kovy, kaly z vrtných výplachů včetně výplachů vrtů ropných a kdo vlastně ví, co ještě. Vyklopí jej do netěsnící jámy, počká až se kontaminace za přispění srážek vsákne do podloží a pak tuto „dekontaminovanou“ hmotu zaveze někde do zavážky, skládky TKO, do náspu stavby silnice apod.“

Netěsnost – Dekontaminační plocha Genže.

Obsah skládky – Dekontaminační plocha Genže.

Co se stane, když se nebezpečné látky dostanou do okolí?

Kromě šíření kontaminace může při neřízené interakci s přirozeně se vyskytujícími organismy ve volné přírodě docházet k procesu, který je označován jako Chemická časovaná bomba (anglická zkratka CTB – Chemical time bomb) – toto popisuje na str. 80 ve své publikaci Bioremediace RNDr. Dana Horáková, CSc. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Z těchto údajů jasně vyplývá, že je tu bez pochyb v sázce vážná ekologická havárie. Otázkou je, zda v Mutěnicích už tato neprobíhá – výsledky rozborů na Rokytí, které jsou součástí příkazu Inspekce životního prostředí a také rozborů na Genžích které opatřil spolek Čisté Mutěnice jednoznačně poukazují na únik ropných látek z dekontaminační plochy a na již probíhající chemické reakce v půdě na přilehlých pozemcích.

Umírající otrávené stromy – Dekontaminační plocha Rokytí.